.: Já jsem na druhý straně barikády, kemo
aneb pokec v baru
Šel jsem si pokecat. Do jednoho baru. Za jednou číšnicí. Kdybych to byl býval byl věděl, tak bych tam ani nepáchnul.
Dávám si kávu a pivo. Kafé tu mají hodně dobrý.
Nějaký osamělý řešitel si na baru dává dvojtýho panáka. Zve mne a já odmítám.
Dáváme se do řeči. Z něj vypadává, že má nějaké potíže doma.
Během jedné minuty už tuším, která bije. Tak ten je jasnej. Tyhle pohyby rukou, dikce a tón hlasu... Ten je prostě 4%...
Natvrdo se ptám. Tváří se jako tajemnej hrad v Karpatech, ale potom přizná barvu. Říkám mu, že mi nevadí, jakej je. Já mám rád holky a on ať je klidně na kluky. Pokecáme... klidně. Ale ať to na mne nezkouší.
Plácáme o všem možným i nemožným. Třeba o tom, proč nosím vousy.
Nakonec si s ním několik panáků dám.
Což si vyložil asi jako možnost sblížení.
"Já jsem na druhý straně barikády, kemo! Tam, kam se snaží dostat tvoje ruka, tam můžou jen dva lidi. Doktor a moje slečna. Nejsi ani jedno, ani druhý!"
Celý rudý blekotá nějaký omluvy a mizí jako smrad.
Nasraně odchazím k domovu. A. mi po telefonu "vysvětlí", že je to přec roztomilé, když mne balí chlap.
Mám na to svůj názor: roztomilé mi to rozhodně nepřipadalo.
.: poslal hledamte_najdute 3.10.2006, 16:13:00
Komentáře
(muris - Mail - WWW
)
:-D taky bych chtěla,aby mě u baru balil ňáký chlap :-D
(hledamte_najdute - Mail - WWW
)
Já zase néééé.
Ale prej je neškodnej... Jen ma doma občas Itálii a tak jsme se potkali :-)
Přidání komentáře...
